Proč byl zaveden přestupný rok?

Jednou za ÄtyÅ™i roky má únor, nejkratší mÄ›síc v roce, o jeden den víc. A to nejen u nás, ale na celém svÄ›tÄ›. Roku, kdy k tomuto jevu dochází, se říká pÅ™estupný. Mnoho lidí se vÅ¡ak ptá, zda je skuteÄnÄ› nezbytný. PÅ™eci jen, v nÄ›kterých ohledech to situaci ponÄ›kud komplikuje. Koneckonců, co by se mohlo stát, pokud bychom jej zruÅ¡ili?

 

 

Faktem je, že byl zaveden z urÄitého důvodu. PůvodnÄ› lidé pÅ™esnÄ› nevÄ›dÄ›li, proÄ je potÅ™eba, pouze pochopili, že je nutný. Dnes již víme, proÄ existuje. Důvodem je obÄ›h ZemÄ› kolem Slunce, Äi spíše jeho rychlost.

 

Ve Å¡kole nás uÄí, že naÅ¡e planeta obÄ›hne kolem Slunce jednou za 365 dní. To vÅ¡ak není tak docela pravda. Celý obÄ›h totiž ve skuteÄnosti trvá o Ätvrt dne déle. A je to právÄ› tato Ätvrtina, která nám každé ÄtyÅ™i roky pÅ™idává do kalendáře jeden den. Únor pak byl pomÄ›rnÄ› snadná volba, neboÅ¥ má nejmenší poÄet dní.

 

 

Můžeme se samozÅ™ejmÄ› ptát, co by se stalo, kdybychom pÅ™estupný rok zkrátka zruÅ¡ili. Následky by vÅ¡ak nebyly pÄ›kné. Po nÄ›kolika letech, Äi spíše desetiletích, by docházelo k Äím dál vÄ›tšímu rozdílu mezi kalendářem a skuteÄným roÄním obdobím. Nakonec by se stalo, že bychom Vánoce slavili ve skuteÄnosti na jaÅ™e.

 

Abychom tedy synchronizovali náš kalendář se skuteÄnou rotací ZemÄ›, bylo nutné pÅ™idat jednou za ÄtyÅ™i roky jeden den, aby se vÅ¡e opÄ›t vyrovnalo. To je také důvod, proÄ jej nemůžeme jen tak zruÅ¡it. V takovém případÄ› by jej bylo nutné nahradit nÄ›Äím jiným, pravdÄ›podobnÄ› jiným kalendářním systémem.

 

Problém je v tom, že vymyslet takový, který by bral v úvahu fakt, že Zemi trvá obÄ›h o Ätvrt dne déle, rozhodnÄ› není nijak snadné. V souÄasnosti se dokonce zdá, že je to nemožné. Navíc lidé jsou již na tento způsob měření Äasu zvyklí, a zmÄ›na by jen způsobila vÄ›tší zmatek. Zatím nám tedy nezbývá, než si pÅ™estupný rok ponechat. Bez nÄ›j se totiž v souÄasnosti zkrátka neobejdeme.